Speciální zkoušky z vodní práce

21. 7. 2012 – Kostelní Střimelice (OMS Praha-východ)

Po náročném dlouhodobém tréninku aportů jsme s kamarádem parsonem Bronym a jeho paničkou Janou vyrazili na Speciální zkoušky z vodní práce, tentokrát do Kostelních Střimelic, které již známe z podzimních honičských zkoušek a z barvářských zkoušek honičů. Sešli jsme se na útulné lovecké chatě MS Kňour Stříbrná Skalice. Ke zkouškám přijeli čtyři zástupci ohařů – dva výmaráci a dva čeští fousci, a čtyři malí pejskové – dvě borderteriérky a naše pražská jezevčíko-teriéří výprava. Do smíchu nám po ránu moc nebylo, protože zkoušky z vodní práce patří přeci jen v případě malých plemen k těm těžším, ale byli jsme rádi, že potkáváme známé tváře a že od počátku vládne mezi účastníky přátelská atmosféra. Po nočním dešti a s vyhlídkou střídavého počasí jsme byli zvědaví, jak moc se bude pejskům chtít do studené vody.

Po slavnostním zahájení a losovače, kdy jsem opět z klobouku neomylně vytáhla naši tradiční jedničku, jsme se se skupinou malých plemen a přidělenými rozhodčími i koronou přemístili k nedalekému rybníku Propast. První disciplínou byla Ochota k práci na hluboké vodě. Pejsky jsme před jejím absolvováním za pomoci umělé kachny vyslali do vody, aby se namočili, a pak už bylo na Andym, aby odstartoval zkouškový den. Začalo to dobře, Andy dostál své pověsti vodního živlu a vrhl se do vody, kterou krásně systematicky prohledával podle povelů. Po přivolání se zapletl do dvoumetrových plovoucích stvolů, až to vypadalo, že je neutlačí a budu muset skočit do rybníka a osvobodit jej, ale nakonec zabral tlapkami a statečně si razil cestu k břehu s rákosím na krku jako malý ledoborec. Sklidil zaslouženou pochvalu a známku 4. Po vystřídání ostatních tří účastníků nastoupil k aportu kachny. Jako vždy se s velkou chutí nadšeným skokem přemístil do rybníka, kachnu uchopil a plaval s ní ke břehu. Potud bylo vše krásné, ale předávka se nevydařila podle našich představ. Rozhodčí ohodnotili tento výkon známkou 2. Zatím však ještě nebylo nic ztraceno, ještě jsme mohli pomýšlet na I. cenu.

Po odzkoušení všech pejsků jsme přejeli k lokalitě s rákosím. Porost byl sice nižší, zato však velmi hustý a místy s velmi řídkým bahenním podkladem. Začali jsme přinášením kachny z rákosí, disciplínou, která bývá na těchto zkouškách kamenem úrazu nejen pro malé čtyřnožce, ale i pro velká plemena. Nalezení kachny Andymu velkou práci nedalo, ovšem přinesení až ke mně se neobešlo bez povelů, takže jsme nakonec rádi přijali další známku 2. Také ostatní pejsci měli potíže, a tak se samými čtyřkami v tuto chvíli mohla pochlubit už jen šikovná borderteriérka Ema vůdce Petra Malečka. Snad to bylo i nervozitou většiny vůdců, možná také počasím, zkrátka pejsci na těchto zkouškách nepředváděli své nejlepší výkony, a tak bylo dopoledne pro všechny pořádně napínavé.

Nahánění se Andymu podle očekávání podařilo zvládnout na čtyřku, ale pořádnou dávku smůly si při této disciplíně vybral náš kamarád teriér Brony. V rákosí narazil na stopu srnčí zvěře, dal jí přednost před aportem a po chvíli předvedl krásné hlášení, ovšem tentokrát k malé radosti své paničky, protože se do časového limitu nevrátil a aport nepřinesl. Přiběhl šťastný, i když s pořezaným nosem o rákosí, ale zkoušky tím pro něj skončily. Ostatní tři chlupáče čekalo ještě Chování na stanovišti. Díky únavě z předchozích disciplín byli pejsci klidní a závěrečnou část zkoušek zvládli výborně, Andy a Ema na čtyřku, třetí fenka borderteriéra kvůli upoutání na řemeni dostala známku 3.

Vrátili jsme se na chatu do Kostelních Střimelic a nastalo počítání výsledků. Shledali jsme, že smůla se nevyhnula ani skupině velkých plemen, kde dva vůdci vedli po dvou psech a každému z nich se podařilo zkoušky dokončit jen s jedním ze svěřenců. Neúspěšným pejskům se prý po ránu příliš nechtělo do vody. Zkrátka – pes má také někdy nárok na svůj špatný den. Z osmi pejsků tedy zkoušky dokončilo pět jedinců, z toho jen tři v první ceně, ostatní v ceně druhé. Kromě excelentního výkonu bordeteriérky Emy, která neztratila ani bod, byly ostatní výsledky spíše průměrné, a tak jsme i se dvěma dvojkami a celkovým počtem 82 bodů nakonec skončili na krásném třetím místě a mohli jsme se radovat, že jsme tyto náročné zkoušky úspěšně zvládli. Andy tak současně získal loveckou upotřebitelnost pro dohledávku a přinášení drobné zvěře.

Andy glosuje: U vody jsem se jako vždy rozvášnil, až jsem tak trochu zapomněl, že tam je i panička a něco chce. Ostatně mě trochu štvala, protože byla nervózní, jako kdyby o něco šlo. Plavání v rybníku jsem si užil, to mě baví. Tahat uválenou kachnu z rákosí mě moc nebavilo, ale když to muselo bejt, tak jsem ji poponesl, no ale nerad. Asi to na mě bylo dost vidět, to už se na mě ti pánové tak obdivně nedívali, jako když jsem křižoval rybník. Záviděl jsem Bronymu tu srnku, já jsem takový štěstí neměl. Ale panička byla nakonec docela veselá, tak jsem to asi všechno udělal docela dobře. Jana nám s Bronym koupila moc dobrý buřtíky. Brony říkal, že ani nevěřil, že nějakýho dostane, když utekl za tou srnkou. To jsme totiž neměli za úkol. Náš úkol byla ta mrtvá kachna, ale to se snadno řekne, když srnka tak voní. Ty vodní práce mě ale jinak dost baví, nejvíc skoky do vody a plavání za kachnou. Už jsem ji několikrát dohnal, až musela vzletět z hladiny! Mám totiž veliký tlapky, s kterejma se krásně pádluje.

[envira-gallery id=“3985″]